Analýza exekučního nápadu

V roce 2018 bylo nařízeno zhruba 510 tisíc exekucí. Pokud by došlo k navrhovanému přerozdělení trhu, tak by při počtu 150 soudních exekutorů byl nově každý exekutor pověřen vedením kolem 3,5 tis. exekucí ročně. Mezi soudními exekutory jsou značené rozdíly v efektivitě, počtu zaměstnanců a schopnosti zpracovat určitý nápad. Skokový nárůst u většiny (skoro 80 %) soudních exekutorů by mohl znamenat zahlcení, zpomalení a výrazné snížení vymahatelnosti, byť je pro ně vidina vyšších příjmů díky zaručenému nápadu a výběru tučných záloh na náklady exekuce logicky lákavá.

 

Zdroj dat
V letech 2017 a 2018 probíhala formou nahlížení na úřední desky soudních exekutorů analýza nápadu jednotlivých exekutorských úřadů. Soudní exekutor má povinnost vyvěšovat písemnosti, které nelze účastníkovi řízení vložit do schránky . Z takto vyvěšených písemností lze vyčíst spisovou značku daného řízení a z této značky lze určit nápad exekucí u jednotlivých soudních exekutorů. Oficiálně nejsou data ohledně jednotlivých nápadů zveřejňována, a zjistit nápad jednotlivých úřadů lze pouze touto nepřímou cestou. Zjištěná čísla budou blízko reálným číslům a odchylka je odhadnuta na cca 3 %. 

Zjištěná data rovněž potvrzují zveřejněná data EKČR . Kdy dle zveřejněné statistiky nejmenší exekutorský úřad vede aktuálně v celkem 12 exekučních řízení. Druhý nejmenší úřad v ČR eviduje v celkovém součtu 96 řízení. V tomto případě se nejedná o roční nápad, ale o celkovou zpracovávanou agendu daného exekutorského úřadu. Dle zveřejněných dat až 15 % exekutorských úřadů zpracovává na svém úřadě celkový nápad do 3000 exekučních řízení.

 

Faktické zjištění
Z analýzy úředních desek soudních exekutorů pak bylo zjištěno, že 43 soudních exekutorů bylo v roce 2018 pověřeno 0-499 exekucemi. Jinými slovy 27 % soudních exekutorů zpracovává do 500 exekucí ročně. Dále u 71 soudních exekutorů evidujeme ve sledovaném období 500 – 2999 zahájených exekucí. Více než 3000 exekucí zpracovává pouze 42 soudních exekutorů. Tedy pouze 26 % soudních exekutorů vede více než 3000 exekucí ročně.

prehled_ex_napadu1

 

Vývoj po zavedení teritoriality
Zavedení teritoriality soudních exekutorů v praxi znamená rovnoměrné rozdělení počtu případů mezi všechny soudní exekutory bez jakéhokoliv dalšího pravidla, bez ohledu na technickou, personální připravenosti i ochotu samotného exekutora svůj úřad adaptovat na pracovní zátěž. Dle dostupných dat zveřejněných Exekutorskou komorou ČR bylo v roce 2018 zahájeno 510 tisíc exekucí. Data za rok 2019 doposud nejsou zveřejněna, ale celkově se očekává pokles nařízených exekucí a to i v následujících letech. Tento trend má za následek dlouhodobá konjunktura v rámci ekonomiky a velice rychle se může situace obrátit. V následujících letech pak lze očekávat snižující se tendenci nárůstu počtu zahájených exekucí. V následujících letech můžeme stále počítat s nápadem exekucí v celkovém objemu zhruba 500.000 nově zahájených exekucí ročně.
V praxi by to při rovnoměrném rozdělení takového nápadu znamenalo přidělení zhruba 3500 exekucí pro každého soudního exekutora bez ohledu na skutečnost, jaký objem exekucí doposud zpracovával.
S ohledem na výše uvedená data z provedeného průzkumu jednotlivých soudních exekutorů by to pro až 80 % soudních exekutorů znamenalo nárůst jejich agendy. Z toho pro téměř 1/3 všech soudních exekutorů by to znamenalo až 700 % nárůst agendy. U exekutorských úřadů, které vedou v celkovém čísle desítky nebo stovky spisů, se jedná o nárůst agendy, který není možné ani kvantifikovat. Na případný nárůst nápadu by tak reálně bylo připraveno jen 35 % soudních exekutorů.

prehled_ex_napadu2

 

 

Ekonomické dopady
S celkovým nápadem kolem 500 000 exekucí by u zhruba 30 % soudních exekutorů došlo až k sedminásobnému nárůstu celé exekuční agendy. Právě u exekutorských úřadů, zvyklých roky zpracovávat desítky či nízké stovky nových exekučních případů za rok, by došlo k radikálnímu a pro mnohé až likvidačnímu nárůstu nákladů. S větším nárůstem exekuční agendy by muselo zároveň dojít k nárůstu provozních nákladů, a to zejména v oblasti navyšování počtu zaměstnanců, rozšíření prostor, pořízení nového vybavení atd. Níže uvádíme základní nutné výdaje, které by s nárůstem exekuční agendy byly spojeny.

  1. Mzdové náklady: sedminásobný nárůst agendy by i při nemalých úsporách znamenal cca pětinásobnou potřebu zaměstnanců. Při současném průměrném počtu 5 zaměstnanců a při průměrných nákladech 50 tis. Kč na zaměstnance se jedná o nárůst o 12 mil. Kč na mzdových nákladech v průběhu jednoho roku.
  2. Prostory úřadu, zázemí pro zaměstnance, energie - nárůst nejméně trojnásobný – odhad 0,7 mil. / rok.
  3. Vybavení kanceláří, hardware – 20 zaměstnanců navíc x 25 tis. Kč (nábytek, PC a další HW) = 0,5 mil. Kč jednorázově.
  4. Výkonný exekuční software, licence na SW – bez něj se střední a větší ex.úřad neobejde. Pořizovací cena 0,5 mil. Kč + licence a upgrade 200 tis. Kč ročně.
  5. Pojištění (majetkové, profesní, zaměstnanecké) – odhad nárůstu – 250 tis. Kč ročně.

Po zavedení teritoriality soudních exekutorů lze očekávat nutnost pro minimálně 1/3 soudních exekutorů investovat do provozu svých exekutorských úřadů jednorázové fixní náklady ve výši cca 1 000 000 Kč a dále navýšení provozních nákladů na částku kolem 13 150 000 Kč v průběhu jednoho roku.

 

Závěr
Zavedení teritoriality soudních exekutorů by s vidinou vyšších příjmů určitě uvítali všichni soudní exekutoři. Ovšem každá mince má dvě strany a v tomto případě se jedná o několikanásobné navýšení nápadu práce soudních exekutorů, kdy je s takovým navýšením spojeno navýšení provozních nákladů. Až 30 % soudních exekutorů bude muset počítat s počáteční investicí ve výši 1 000 000,- Kč a zároveň s následnými provozními náklady zhruba 13 000 000 Kč za rok. Taková změna znamená, že z řízení exekutorského úřadu se stává řízení středního podniku, kdy se razantně zvyšují náklady na provoz takového úřadu a nároky na samotného soudního exekutora.

 

 

 

 

1)Viz ustanovení § 49 odst. 4 zákona 99/1963 Sb.
2)Dostupné online, https://statistiky.ekcr.cz/docs/statisticky-list-XII.pdf